Až 40 procent spotřeby energií připadá v České republice na sektor budov. V produkci skleníkových plynů pak mají budovy „na svědomí“ více jak třetinový podíl. Potenciál úspor je tedy v této oblasti obrovský a Česká republika má před sebou zásadní úkol – zvýšit energetickou účinnost budov, ať už jsou v soukromém, či státním vlastnictví. Přes pět desítek opatření, jak k tomu přispět, představili odborníci, kteří se scházeli u kulatých stolů v rámci projektu Zelená dohoda pro budovy.
Snížit spotřebu energií i emise skleníkových plynů je krok logický, ale rovněž nutný vzhledem k aktualizovaným evropským směrnicím. Odborníci ze sektoru stavebnictví, energetiky, financí, státní správy a akademické sféry se v posledních dvou letech účastnili 8 kulatých stolů, které posloužily jako efektivní diskuzní platforma pro výměnu zkušeností. Cílem těchto setkání bylo nalézt inovativní přístupy k financování a renovacím budov, které povedou k rychlejšímu tempu a efektivnějšímu využití dostupných zdrojů.
Česko potřebuje zrychlit
Dosavadní realita totiž pro Českou republiku nevyznívá lichotivě. Komplexní renovací u nás projde ročně pouze jediné procento budov. Pro dosažení cílů energetické účinnosti a dekarbonizace je třeba tempo renovací alespoň zdvojnásobit. Směrnice o energetické účinnosti (EED) požaduje snížení spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 % ročně. V České republice se přitom v uplynulém programovém období nepodařilo dosáhnout za sedm let ani celkových 5 % úspor.
„S Ministerstvem průmyslu a obchodu jsme představili Národní klimaticko-energetický plán, který jednoznačně ukazuje cestu České republiky směrem k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a představuje soubor konkrétních kroků do roku 2030,“ uvádí Petr Hladík, ministr životního prostředí.
Ministerstvo počítá s tzv. progresivním scénářem renovací budov, podle něhož by měla být renovace každé budovy pro roce 2025 komplexní, aby se podařilo dosáhnout právě kýžených energetických úspor díky vyšší efektivitě. Přirozeně budou existovat výjimky například pro památkově chráněné budovy či pro majitele, kteří si nebudou moci komplexní renovaci z finančních důvodů dovolit. Na druhou stranu MŽP všem majitelům budov nabízí k využití dotační program Nová zelená úsporám, který pomáhá právě s financováním renovací.
„Je to rok od vypsání výzvy NZÚ Light, která je určená pro seniory a nízkopříjmové domácnosti na dílčí renovace. Podporu již dostalo téměř 53 tisíc žadatelů. V září se navíc otevřel podprogram Oprav dům po babičce, který je určený především pro rodiny na komplexní renovace starších domů. Pro veřejný sektor aktuálně běží výzvy z Operačního programu Životní prostředí a další se otevřou z Modernizačního fondu. V podpoře chceme pokračovat i nadále, v Národním klimaticko-energetickém plánu jsme si stanovili cíl roční míry kvalitních renovací na 3 %,“ dodal Petr Hladík.
54 opatření pro úspornější budovy
K urychlení energetických renovací budov v České republice může podstatně přispět na 54 krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která vznikla v rámci projektu Zelená dohoda pro budovy (Green Deal for Buildings). Tato opatření jsou tematicky rozdělena do tzv. klastrů, které cílí jak na stavební, tak energetický a finanční sektor, a zároveň do celého procesu zapojují například i samosprávy a veřejný sektor. Těmito oblastmi jsou:
- Udržitelnost ve financování
- Rizika spojená se zaváděním ESG do sektoru stavebnictví
- Podpora nových energetických zdrojů
- Zvýšení efektivity stavebních nástrojů
- Zvýšení kvality renovací – komplexní renovace
- Podpora měst a obcí jako investorů energeticky úsporných projektů
- Performance Design & Build
- Energetické komunity
- Energetická chudoba
- Energetické služby
- Osvěta v oblasti EU klimatické a energetické politiky
Řada identifikovaných opatření se již realizuje. V. rámci projektu se podařilo i díky zapojení 65 stavebních firem a podniků připravit studii, která pomůže do stavebnictví lépe implementovat principy ESG a jejich reportování.
Společným rysem opatření je snižování administrativních bariér, posilování edukace a také zvyšování podpory například právě pro obce a města. Zásadní roli sehrají také technologické inovace a podstatně vyšší využívání digitalizace, například v sektoru stavebnictví. Důležitým aspektem bude využití různých typů finančních nástrojů, včetně garancí, zvýhodněných úvěrů a zelených dluhopisů.
________________________________
O projektu
Projekt Zelená dohoda pro budovy (Green Deal for Buildings) je součástí celoevropské iniciativy, financované z programu Horizon 2020. V rámci projektu bude v České republice a na Slovensku zorganizováno osm kulatých stolů za účasti odborníků ze soukromého i veřejného sektoru, na kterých budou prezentovány a projednávány nedostatky implementace energetických úspor, které limitují či omezují efektivitu veřejného financování a zapojení soukromého kapitálu. Společně budou hledány možnosti, jak ovlivnit národní politiku s cílem podpořit implementaci opatření. Konkrétně budou vypracovány cestovní mapy, akční plány a pokyny, na jejichž základě budou navržena opatření krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Současně se předpokládá vznik zásobníku projektů, které lze efektivně financovat. Na projektu se podílí devět partnerských organizací z České a Slovenské republiky.
