Opatření zavedená v letošním roce by mohla snížit dovoz plynu z Ruska o více než třetinu, přičemž další dočasné možnosti mohou tato omezení prohloubit na více než polovinu a zároveň snížit emise.
Závislost Evropy na dovozu zemního plynu z Ruska se po ruské invazi na Ukrajinu 24. února stala mimořádně kritickou. V roce 2021 Evropská unie dovážela z Ruska plynovody v průměru více než 380 milionů metrů krychlových plynu denně, což je přibližně 140 miliard metrů krychlových za celý rok. Kromě toho bylo přibližně 15 miliard m3 dodáno ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). Celkový objem 155 miliard m3 dovezených z Ruska představuje přibližně 45 % dovozu plynu do EU v roce 2021 a téměř 40 % její celkové spotřeby plynu.
Pokrok v plnění evropských ambicí v oblasti čistého klimatu časem sníží spotřebu a dovoz plynu, ale dnešní krize vyvolává konkrétní otázky týkající se dovozu z Ruska a toho, co mohou politici a spotřebitelé udělat pro jeho snížení. IEA analyzovala a doporučila řadu okamžitých opatření, která by mohla být přijata ke snížení závislosti na ruském plynu a zároveň ke zvýšení krátkodobé odolnosti plynárenské sítě EU a minimalizaci obtíží pro zranitelné spotřebitele.
Balíček opatření obsažený v desetibodovém plánu, který se týká dodávek plynu, elektrizační soustavy a odvětví konečné spotřeby, by mohl vést ke snížení dovozu ruského plynu o více než 50 miliard m3 během jednoho roku, tedy o více než jednu třetinu. Tyto údaje zohledňují potřebu doplnit evropské zásobníky plynu v roce 2022 poté, co nízké ruské dodávky vedly k neobvykle nízké úrovni zásob. 10bodový plán je v souladu s klimatickými ambicemi EU a Evropskou zelenou dohodou a poukazuje také na výsledky dosažené v rámci plánu IEA pro rok 2050 s nulovými čistými emisemi, v němž EU do roku 2030 zcela eliminuje potřebu dovozu ruského plynu.
Tento plán obsahuje následující body (body týkající se Zelené dohody pro budovy jsou vyznačeny tučně):
Dialog u kulatého stolu se zaměří na vytváření koalic a konsorcií pro realizaci konkrétních opatření a projektů zaměřených na transformaci budov a městské infrastruktury na čistou energii, jako je využití tepelných čerpadel jako náhrady plynu při vytápění a ohřevu vody v domácnostech, využití zeleného vodíku v kogeneračních jednotkách a dálkovém vytápění, další elektrifikace dopravy, vytápění a ohřevu vody pomocí obnovitelných zdrojů energie. Je také třeba reagovat na nové požadavky na renovaci budov, a to jednak s ohledem na revizi právních předpisů EU, ale také s ohledem na nové priority a požadavky vyplývající z plánu REPowerEU, který vypracuje Evropská komise ve spolupráci s členskými státy EU. Kulaté stoly, které v současné době probíhají v různých členských státech, přispějí k evropské diskusi vlastními návrhy.
Důležitý je také bod 10, který se týká také klastrů E3 (Energetické služby pro spotřebitele a malé a střední podniky), E2 (Spotřebitelé na trhu s energií) a S2 (Podpora malých a středních podniků při zavádění inovací), které se zabývají energetickými službami založenými na datech, propojením energetických odvětví a flexibilitou potřebnou k začlenění proměnlivých obnovitelných zdrojů energie (VRE) a k rozšíření jejich využívání na úrovni výrobců nebo spotřebitelů energie (individuálních vlastníků VRE nebo členů energetických společenství). Je to proto, že výrobní kapacita těchto zdrojů se řídí podmínkami vnějšího prostředí a obecně není schopna reagovat na změny poptávky. Proto je při propojování elektrických sítí zapotřebí pružnosti, aby se vyrovnala poptávka a kapacita sítě dodávat potřebnou energii. Pro podporu těchto synergií mezi odvětvími je důležité prozkoumat jejich vzájemné působení a využít flexibilitu a další výhody, které poskytují. Vzhledem k rostoucí poptávce po využívání OZE pro dekarbonizaci je budování rozsáhlé flexibility energetických systémů klíčovým úsilím v Evropské unii, které je třeba s ohledem na současnou geopolitickou situaci výrazně urychlit. Je třeba také zdůraznit, že flexibilita přináší provozovatelům sítí kromě vyrovnávání VRES také důležité výhody. Potřebná slovenská legislativa zavádějící novou podobu trhu s elektřinou má vstoupit v platnost 1. ledna 2023.
Vysoká flexibilita zároveň vede k vyšší elasticitě poptávky, a tím k nižší ceně na trhu. To je důležité zejména při řešení dopadů růstu cen, jako je například prudký růst cen zemního plynu, který v současné době zažíváme na energetických trzích, a z toho vyplývající rekordní nárůst cen energií, který může narušit pandemické hospodářské oživení a zatížit příjmy domácností. Současné události ukazují, že energetický systém musí mít alternativu ke zdrojům energie založeným na uhlíku. „Ironií je, že kdybychom měli Zelenou dohodu o pět let dříve, nebyli bychom v této situaci, protože bychom byli méně závislí na fosilním palivu zemním plynu.“[1] [1]Frans Timmermans, projev místopředsedy Evropské komise v Evropském parlamentu o současné krizi cen plynu.
Společný akční plán REPowerEU pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii
Ještě nikdy nebyly argumenty pro rychlý přechod na čistou energii tak silné a přesvědčivé jako po ruské invazi na Ukrajinu. EU dováží až 90 % své spotřeby plynu, zatímco Rusko se na celkové spotřebě plynu v EU podílí více než 40 %. Rusko také dováží 27 % ropy a 46 % uhlí.
EU musí být připravena na jakýkoli scénář. Nezávislosti na ruském plynu může dosáhnout do konce tohoto desetiletí. Čím dříve a intenzivněji budou diverzifikovány dodávky, urychleny technologie zelené energie a snížena vlastní energetická potřeba, tím více bude možné nahradit ruský plyn. REpowerEU stanoví nová opatření ke zvýšení výroby zelené energie, diverzifikaci dodávek a snížení poptávky, přičemž se zaměřuje zejména na plyn, který má významný dopad na trh s elektřinou a jehož globální trh je méně likvidní. Pozornost lze zaměřit i na postupné odstraňování závislosti na ruské ropě a uhlí, pro které má EU širší spektrum potenciálních dodavatelů. Tato opatření vycházejí z výše uvedeného desetibodového plánu, který byl vypracován na základě doporučení IEA. REpowerEU je dále rozpracovává a nastiňuje konkrétní opatření, která má Evropská komise ve spolupráci s členskými státy provést.
Komise je připravena ve spolupráci s členskými státy do léta vypracovat plán REPowerEU, který podpoří diverzifikaci dodávek energie, urychlí přechod na obnovitelné zdroje energie a zlepší energetickou účinnost. To by urychlilo postupné ukončení dovozu ruského plynu i závislosti na fosilních palivech, což je nejlepší pojistka proti cenovým šokům ve střednědobém horizontu, neboť by to urychlilo ekologickou transformaci EU se zvláštním důrazem na přeshraniční a regionální potřeby. Potřeba větší bezpečnosti dodávek je novým impulsem pro cíle evropské Zelené dohody.
