Na konci dubna se sešly expertní skupiny evropského projektu Green Deal for Buildings, aby projednaly další možná opatření, která povedou ke zvýšení energetické účinnosti budov.
První skupina se zamýšlela nad problematikou zvýšení efektivity finančních nástrojů, zda klíčovým problémem je nedostatek financí nebo chybí kvalitní projekty? V prezentaci Michala Tobiáše z ČVUT zaznělo, že např. v OP ŽP je požadavek, aby finanční nástroj ve srovnání s dotací představoval vždy větší část investice. Tento požadavek považuje expertní skupina, kde je zastoupeno MMR a MPO, bankéři a další specialisté, za legitimní. Doporučují však v co největší míře odstranit bariéry soukromého financování do veřejných budov a dotace a finanční nástroje využívat v oblastech s vyšším rizikem, veřejným zájmem a jinak specifickými podmínkami. Určitou bariérou zde může být rostoucí úroková sazba a požadavek na minimálně 30% úsporu energie v modernizovaných objektech. Ten může být v případech, kdy se navazuje na předchozí úsporné projekty, jen těžko dosažitelný.
Tématem druhé skupiny byla problematika veřejného dluhu a financování projektů energetických úspor se zárukou organizačními složkami státu, které mají jen velmi omezené možnosti čerpání úvěru, tedy zadlužování se. Pro ně platí tzv. Maastrichtská kritéria, která však komplikují vztah mezi ESCO, klientem a bankou a v praxi EPC projektům pro OSS brání. Členové skupiny proto diskutovali možnosti, jak uvedená pravidla naplnit a zároveň udržet formu projektu metodou EPC. APES se zavázal připravit návrh Maastricht-neutrální smlouvy, která bude následně projednána s ČSU a MF.
Třetí skupina probírala téma dopadů ESG na odvětví stavebnictví. Na úvod byl fenomén ESG (Environmental, Social and corporate Governance) krátce představen a uvedeny souvislosti s povinným nefinančním vykazováním podle CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) pro společnosti s více než 500 zaměstnanci. Mnoho velkých stavebních firem, kterých by se povinnost vykazovat ESG týkala, jej vykazují už dnes. Motivují je k tomu požadavky (zahraničních) veřejných zadavatelů, ale také poptávka ze strany klientů – investorů. Velké stavební firmy berou vykazování ESG jako trend a jeho naplňování jako příspěvek ke zvyšování konkurenceschopnosti v budoucnosti. Obavy však panují ohledně druhotného vlivu na menší firmy v hodnotovém řetězci, které se budou muset přizpůsobit podmínkám ESG velkých firem. Zde zůstávají nezodpovězené otázky: Budou požadavky ESG platit také pro subdodavatele a jaké náklady jim s tím vyvstanou? Bude se například uhlíková stopa vztahovat jen na činnost firmy nebo i na vzniklou stavbu (v celém jejím životním cyklu)? Tyto a další otázky už budou projednávány na 2. kulatém stolu, který se bude konat 19. 5. 2022 v Nadaci ABF.
–––––––––––––––––––––––––––––––
O projektu
Projekt Zelená dohoda pro budovy (Green Deal for Buildings) je součástí celoevropské iniciativy, financované z programu Horizon 2020. V rámci projektu bude v České republice a na Slovensku zorganizováno osm kulatých stolůza účasti odborníků ze soukromého i veřejného sektoru, na kterých budou prezentovány a projednávány nedostatky implementace energetických úspor, které limitují či omezují efektivitu veřejného financování a zapojení soukromého kapitálu. Společně budou hledány možnosti, jak ovlivnit národní politiku s cílem podpořit implementaci opatření. Konkrétně budou vypracoványcestovní mapy, akční plány a pokyny, na jejichž základě budou navržena opatřeníkrátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Současně se předpokládá vznik zásobníku projektů, které lze efektivně financovat. Na projektu se podílí devět partnerských organizací z České a Slovenské republiky.
Více o projektu na www.greendeal4buildings.eu/cs/.
